Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Obsah

I. HISTORICKÁ POZNÁMKA

Vesnice Podomí - původně Boda - byla založena pány z Holštejna ve druhé polovině XIII. století jako kolonizační dvouřadá lesní lánová ves. Mezi dvěma řadami usedlostí protékal potok Podomka, který dělil ves a její katastrální území na východní a západní část. Ves byla za husitských válek zničena a stala se pustou jako mnoho jiných vesnic v našem kraji. V r. 1464 majitel trosek holštejnského panství Vok V. z Holštejna byl nucen pro dluhy odstoupit ručiteli Smilkovi z Loděnice vesnice Kotvrdovice a Senetářov, k čemuž ručitel přikoupil jm. zaniklou západní část Podomí (PB IV/1, 71 - 73 a PO V/1, 20/40). Tato z nouze prodaná část byla posléze včleněna do územního katastru sousední vsi Senetářova a zůstala v rámci okresu Blansko až do současné doby pustou, ať ji držela jakákoliv vrchnost. Pustá východní část byla mezi léty 1550 - 1567 znovu osazena a trvá a rozvíjí se v rámci vyškovského okresu dodnes.


II. TOPOGRAFICKÁ SITUACE ZANIKLÉ POLOVINY PODOMÍ

Terén zaniklé poloviny Podomí se nalézá v nejvýchodnější části katastrálního území Senetářova (v okrese blanenském). Na východě hraničí s katastrálním územím dnešního Podomí (v okrese vyškovském), na jihu s katastrem ruprechtovským a na západě splývá s katastrem senetářovským (v okrese blanenském). Rozprostírá se ve výši 510 až 576 m n.m. Všechny jeho vodoteče vtékají do potoka Podomky. Jeho plocha je 256 ha a je ze tří pětin zaujata lesem. Lesní plocha je, až na malé výjimky, pokryta stopami po mezích mezi bývalými polními lány. Jde o záhumenicovou plužinu, rozdělenou do tří tratí s celkem 30 až 33 lány, směřujícími k podélné ose původního Podomí.


III. DŮSLEDKY NESPLYNUTÍ OBOU ČÁSTÍ VESNIC A SETRVÁNÍ JEJÍ ZÁPADNÍ ČÁSTI NADÁLE V PUSTÉM STAVU

Rozpolcením vesnice došlo k radikálnímu porušení její původní centrální polohy uvnitř jejího katastrálního území. Obnovená (tj. dnešní) polovina vsi se takto dostala do maximální, excentrické polohy na periferní hraniční čáru svého zbytkového katastrálního území. Tato historicko - geografická událost způsobovala obyvatelům obnovené poloviny Podomí prakticky neustále řadu nesnází a omezování (např. ze strany sousední senetářovské vrchnosti zákazy vstupu na terén zaniklé poloviny, zákazy cokoliv odnášet z lesů nebo zákazy používat lesních nebo polních cest, docházelo k nelítostnému pokutování a jiným postihům).

Následkem změn toku hraničního potoka Podomky a změn výšky hladiny Velkého podomského rybníka docházelo k staletým sporům mezi oběma sousedními vrchnostmi, např. již r. 1538 a zejména v první čtvrtině minulého století, které pohasly až likvidací Velkého podomského rybníka s negativním ekologickým, ekonomickým a estetickým dopadem.

Odtržením pusté západní části Podomí od pusté, ale posléze opět osazené východní (= dnešní) poloviny Podomí, tato část ve svém dalším vývoji velmi utrpěla. Zůstala malým vesnickým torzem, jejíž kdysi důležité funkční vztahy a spoje se západní částí byly separující hranicí a trvalým neosazením poustky zpřetrhány a postupně zapomenuty. Vesnické torzo tehdejší (= dnešní) vesnice se zlomkem dřívějšího obyvatelstva nebylo po samosprávní stránce "životaschopné" a vesnička po této stránce podléhala po dlouhou dobu obci 2 km vzdáleného Ruprechtova.

Obnovená dnešní polovina Podomí se stavebně rozvíjela "díky" rozštěpení původní vesnice zcela atypicky, odlišně od jiných vsí Drahanské vrchoviny. O tom mj. svědčí půdorys nynější vesnice, který nemá obvyklou symetrickou dvouřadovost, ale prozrazuje průnik nových mikročtvrtí do plužinového terénu, sousedícího s vesnicí. Úbytky kvalitnější orné půdy se takto stávají zbytečně velké.

Dalším negativním dopadem na dnešní vesnici je přeložení hlavní komunikace z původních míst podél potoka Podomky do míst dnešního tahu silnice. Při současné rychle se stupňující intenzifikaci dopravního provozu stává se průjezd vesnicí jak pro projíždějící, tak pro místní obyvatelstvo nebezpečný, o čemž svědčí stále vzrůstající počet dopravních nehod a úrazů.

Ráječtí majitelé zaniklé západní poloviny Podomí mají přímou vinu na jejím neobnovení, která se jeví o to větší, že zaniklé vesnice na Drahanské vrchovině, pokud ležely na silničním spoji, byly vždy dříve nebo později obnoveny. Jen zaniklá polovina Podomí zůstala výjimkou. Není to rovněž pádným důvodem, aby alespoň nyní byla připojena k dnešnímu Podomí?


IV. OKOLNOSTI MLUVÍCÍ PRO SPOJENÍ ZÁPADNÍ ZANIKLÉ POLOVINY PODOMÍ S OBNOVENOU POLOVINOU PODOMÍ

Prvním z nároků na toto spojení je nárok historický. V podstatě jde o akt, který patří do rámce historické restituce. Podomí bylo jednolitým vnitřně organizovaným celkem, který vlivem mimořádných historických událostí byl vlastnicky rozpolcen a toto rozpolcení do dvou sousedních katastrů trvá ke škodě věci dodnes. Již první pohled na historickou mapku zaniklé poloviny Podomí a dnešního Podomí přesvědčivě mluví ve prospěch jejich geograficko - politického sloučení.

Veškerý terén zaniklé západní poloviny Podomí se až na nepatrné výjimky svými svahy sklání k dnešnímu Podomí. Podobně všechny prameny a potůčky z terénu zaniklé poloviny směřují k dnešnímu Podomí a vtékají do potoka Podomky. Tvoří takto zaniklá západní polovina Podomí s terénem dnešního Podomí ideální orohydrografický k sobě náležející celek.

Lesy v terénu zaniklé poloviny byly až do nedávné minulosti - pokud to nebylo zakázáno - využívány takřka výhradně podomskými lidmi a zcela nepatrně lidmi senetářovskými (majícími k dispozici ve svém rozsáhlém katastru lesy jiné, lépe dostupné). Podomští si odnášeli z lesů zaniklé části Podomí topivo, shrabovali listí pro podestýlání dobytka, vyžínali v nich trávu pro krmení dobytka. Vykonávali v nich práce pro rájecký lesní úřad jako sázení stromků, vyžínání trávy mezi stromky, klestění, dřevorubecké práce a mnoho jiného. Podomští sbírali v lesích zaniklé poloviny vesnice lesní plodiny: jahody, borůvky a houby. V povědomí podomského lidu bylo využívání lesů v zaniklé části Podomí záležitostí výhradně podomskou, jen zcela nepatrně senetářovskou. I tento fakt mluví ve prospěch znovupřipojení zaniklé části k dnešní osídlené části Podomí.

Tzv. Rájecký rybník uvnitř terénu zaniklé poloviny Podomí, vzdálený od Senetářova a v blízkosti Podomí, je výhradně využíván podomskými lidmi, převážně dětmi a mládeží k zimním hrám a ke sportovnímu rybaření, dříve také ke koupání.

V současné době, kdy potok Podomka byl nahrazen jednotným zemědělským družstvem rovně probíhající strouhou, hranice podomských zahrádek se protáhly ke strouze do senetářovského (kdysi podomského) katastru. Řešení této katastrální změny by při této příležitosti mělo být rozšířeno na navrácení celého katastru zaniklé západní poloviny Podomí k dnešnímu Podomí.

Kdyby bylo dnešní Podomí rozloženo po obou stranách potoka Podomky, tak jak tomu bylo původně, pak i elektrifikace obce by byla podstatně snazší i levnější. Též vnitřní komunikace pro obyvatelstvo by byla snazší.

Vesnice vybudovaná opět dvouřadově po obou stranách potoka Podomky by v budoucnosti mohla sloužit jako dominantní geometrický střed obcí Ruprechtov - Podomí - Krásensko (ev. Senetářov), koncentrující ekonomicky postupně více stránek veřejného života jmenovitě:

1. po stránce školské (tak tomu už je)
2. po stránce zdravotního zabezpečení
3. po stránce telekomunikační
4. po stránce nákupní
5. po stránce cestovního ruchu (využití hotelu Vrchovina)
6. po stránce průmyslové (viz tovární výroba různých druhů kovového zboží)
7. po stránce kulturně - vlastivědné (viz OS Barvínek aj.)


ZÁVĚREM

V tomto krátkém pojednání je teoreticky uvažováno:

o nápravě těžké osudové chyby a křivdě v historickém vývoji vesnice Podomí v okrese Vyškov

o opětném spojení zaniklé západní poloviny Podomí s dnešním Podomím

o postupném stavebním vybudování dosud pusté - západní poloviny Podomí v jeho bývalých hranicích

o realizaci výhod, vzniklých obnovením hranic vesnice Podomí v jejich původní historické podobě 

Text převzat z kroniky Podomí.

mapka