Právní pomoc - ustanovení zástupce v civilním řízení

Právní pomoc - ustanovení zástupce v civilním řízení

V civilním řízení může předseda senátu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, ustanovit na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně zájmů tohoto účastníka. O možnosti žádat o zástupce je předseda senátu povinen účastníka poučit (§ 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“)).

Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu ve výše uvedeném případě zástupce z řad advokátů.

Účastník řízení, případně ten, kdo se má stát účastníkem řízení (před tím, než podá návrh na zahájení řízení).

Soud může ustanovit účastníku zástupce jen na jeho žádost. Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 30 odst. 1. OSŘ (tzn., jestliže je to nezbytné k ochraně zájmů účastníka) je soud povinen žádosti účastníka o ustanovení zástupce vyhovět.

Soud při rozhodování o ustanovení zástupce zejména zvažuje, zda to odůvodňují jeho (majetkové) poměry (zda žadatel má majetek dostačující k zaplacení odměny advokáta, není-li účastník sociálně potřebný apod.). Dále soud posuzuje, zda je poskytnutí zástupce pro účastníka v konkrétní věci účelné.

Ustanovení zástupce není vázáno na předchozí pozitivní rozhodnutí soudu o přiznání osvobození od soudních poplatků (byť účastník samozřejmě může obě žádosti spojit). Soud, který rozhoduje o žádosti o ustanovení zástupce, samostatně zkoumá, zda dotčený účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

Pokud v průběhu řízení dojde ke změně poměrů účastníka a podmínky pro osvobození od soudních poplatků pominou, soud též zruší usnesení o ustanovení zástupce. Soud tak může učinit i se zpětnou platností, ovšem účinky procesních úkonů, které ustanovený zástupce v řízení učinil, se zachovají.

O právu účastníka požádat o ustanovení zástupce je soud v případě zjištění, že účastník uvedené předpoklady splňuje, ale takovou žádost dosud sám nepodal, povinen jej řádně poučit.

Žádost o ustanovení zástupce bude zpravidla podávána již v probíhajícím řízení, nicméně je možné tuto žádost podat i před zahájením samotného řízení vzhledem k tomu, že potřeba právního pomoci může být vztažena i na podání samotné žaloby.

Podáním žádosti o ustanovení právního zástupce u příslušného soudu.

O ustanovení právního zástupce rozhoduje soud. K řízení o žádosti je příslušný soud, který je příslušný k rozhodnutí ve věci hlavního sporu.

V řízení bude obvykle třeba předložit doklady potvrzující potřebu ustanovení zástupce a často též doklady prokazující špatné majetkové poměry žadatele.

Pro žádost o ustanovení zástupce není k dispozici žádný formulář. Požadavky na žádost jsou obecné jako na jakékoli podání k soudu. To znamená, že žádost musí být písemná a musí z ní být patrno, kterému soudu je určena, kdo žádost podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a opatřena datem (§ 42 odst. 4 OSŘ). Žádost musí dále obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníka, popřípadě rodné číslo účastníka, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žadatel dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žadatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ). Žadatel je povinen k žádosti připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 79 odst. 2 OSŘ).

Žádné.

Žádné.

Žádní.

Dle situace.

Návrh je možné podat též elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet), je-li nejpozději do 3 dnů doplněn předložením originálu podání nebo písemným podáním stejného znění. Dále je možné podání učinit rovněž elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet) podepsané uznávaným elektronickým podpisem, v takovém případě není třeba dalšího doplnění. Podrobněji viz § 42 a násl. OSŘ.

Bez časového omezení.